A K T U Á L N Ě

1.9. 2007  TAK JE TO ZASE TADY.  Na první mač jsme se sešli ve slušné sestavě: Petr, Libor, Roman, Filip, Michal, Kuba a já. Chyběl jenom Milan. Přivítalo nás pěkné hřiště v areálu Tempa. Dojem nekazil ani pach vlhké gumy spojený s tlejícím ovocem za hřištěm. Zkazil ho jen výsledek, 1:6 není nic moc pěkného.

15.7. BILANCE SEZÓNY. Tým 1.FC Kamarádi skončil v sedmé I. lize na pátém, tedy druhém nepostupovém místě se ztrátou pouhých dvou bodů na třetího postupujícího. Když vezmu v úvahu, že první dva zápasy jsme v podstatě odevzdali, protože jsme neměli ještě hotovou sestavu a hlavně jsme neměli Libora s Kubou, připočtu fakt, že Bohemka se vrací do ligy akorát tak pětkrát za desetiletí, že Petře? a v týmu se hýčkáme nekopa s číslem 10 na dresu, je třeba říct, že blíž jsme postupu být nemohli.

Ale nevadí, my jsme dali hlavy dohromady, soudružsky jsme se nad tím zamysleli- Michal u toho usnul a příští sezónu na to vlítneme s ještě větší vervou - splníme a překonáme! Tak krásné léto všem.

9.6. Vítězstvím nad Malvazinkami jsme zaokrouhlili počet bodů na deset a jsme mimo sestupové  pásmo.

28.5. Jsme na pátém místě, s vidinou možného postupu na příčku čtvrtou. Přibyly Romanovy pohledy na věc. Zde...

20.5. Průběhy posledních dvou zápasů včetně zevrubné analýzy Romana, se objeví snad zítra. Slova útěchy.

 17.5. Za téměř zázračný bod lze považovat remízu 0:0 se Slovanem Amatéři. Zlé jazyky tvrdí, že se to podařilo hlavně proto, že chyběl Janeba...

10.5. Přestože máme delegovaného rozhodčího, (jaký přepych..?), tak jsme museli jeden dvojzápas odpískat sami. Shánění vhodných adeptů bylo nesnadné. Milan se raději nechal dvakrát v zaměstnání přejet automobilem, aby jít pískat nemusel. Jenda se ozval z Dillí, že by rád, ale zrovna jako na potvoru mu frnklo poslední letadlo. Tak se nakonec uvolil Roman, protože je svazák a Petr, protože měl máslo na hlavě za absenci při minulém utkání. Doplnil je ještě Michal, který uvěřil, že zato něco dostane. Pískání dopadlo dobře a body nám odečteny nebudou.

7.5. Po třech úspěšných kolech jsme opět prohráli a sice s devátými Kulva PVC. Tento zápas byl přelomový v tom, jestli budeme aspirovat na nějaký zázračný postup a nebo budeme utíkat sestupovým pásmům. Potvrdila se druhá varianta. Prohráli jsme a vinu na svědomí mohou zpytovat někteří jedinci. Jen pro ilustraci jsme dostali v jednom zápase víc gólů, než ve třech předešlých. Během týdne více v rubrice zápasy.

3.5. Díky horšímu skóre jsme spadli na sedmou příčku, za Letňany, které jsme ale 3:0 porazili, takže kdyby rovnost bodů zůstala, na konci bychom je měli v pořadí předskočit.

2.5. Přidána troška historie.

1.5. Odpískal jsem svátek práce a raději se pilně pustil do dalších rubrik. Dnes přibyli hráči.

30.4. Plním slib a spouštím webové stránky týmu 1.FC KAMARÁDI, zatím pouze zápasy, více přibude v následujících dnech. Moc toho tady ještě není, ale jako výstraha soupeřům už to stačit může . Skutečné perly teprve přijdou.

Z Á P A S Y

2 0 0 7 PODZIM

1. kolo Průšvih na začátek

1. FC KAMARÁDI - Blizzard 1:6

Divnej začátek týhle sezóny. V prvním poločase jsme sice o gól prohrávali, ale vypadalo to, že to nějak otočíme. V druhém poločase se nějak poskládala sestava, že bude zůstávat jeden hráč sám před bránou, hráli jsme v podstatě o jednoho méně a dostali po zásluze pět kousků. Náplast nemůže být ani Liborova výstavní trefa do šibenice. Blizzard byli fajn kluci a hráli pěknej, voňavej fotbal. Nebudou moc prohrávat.

2 0 0 7 jaro

11. kolo Vítězství na konec

Pivní draci - 1.FC KAMARÁDI 1:6 (0:3)

Soupeř dostal, co zasluhoval...Zainteresovaní pochopí.
 

Jak to viděl Roman:

Neděle 17.6.2007 16:15 Angelovova, Pivní draci – 1.FC KAMARÁDI 1 : 6 (0 : 3), Branky: Malý, vlastní gól brankáře (Počta), Sedláček (Malý), Janeba (Sedláček), Sedláček (Malý), Malý (Sedláček), Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Petr Světlík (O, Z), Oldřich Janeba (O, Z), Filip Malý (Z, O), Jakub Sedláček (Ú, Z, O)
Taktické rozestavení: 2 – 2 – 1, 3 – 2 – 0
Poslední utkání v naší druhé sezóně již nemělo vliv na postup či sestup. Hráli jsme o čest, aktivní sezónní bilanci a co nejlepší pořadí ve výsledné tabulce. Více mohl být motivován soupeř, který se díky neodpískaným utkáním dosud nedostal ze sestupových vod. Ale příliš zodpovědně se nezachoval, protože se nedokázal sejít v plném počtu. Začali jsme tak utkání ve výhodě 1 hráče. Jako velká výhoda se to nezdálo, protože chyběl nejen Milan, ale také Libor, který si z minulého zápasu odnesl zranění. Avšak tentokrát jsme se snažili o kombinační hru založenou právě na převaze 1 hráče v poli, což se poměrně brzy vyplatilo. Po několika minutách Jakub na levé straně trestného území bojoval o míč, ten trochu se štěstím brankář vyrazil, ale přesně na Filipovu nohu, kterému trefit zcela odkrytou bránu evidentně problém nedělalo! V našem tlaku jsme i nadále pokračovali. Po několika dalších minutách Roman z levé strany vhazoval aut, poslal míč přímo přes clonícího Filipa na bránu a gólman kupodivu balón tečoval těsně před tím, než skončil v brance. Je to neuvěřitelné, ale v již druhém zápase se takto Romanovi podařilo brankáře přesvědčit k vlastnímu gólu! Vedli jsme 2:0. Soupeř se snažil také útočit, ale zapomínal na zadní vrátka a to jsme dokázali opět po několika dalších minutách využít. Olda ze středu hřiště poslal Filipovi míč na křídlo, ten skvěle odcentroval před branku, kde si výborně naběhl Jakub a hlavou do opuštěné brány poprvé za Kamarády skóroval! Stav 3:0 nám vnesl na kopačky klid. Bohužel jsme několik dalších slibných akcí neproměnili. Obraz hry se změnil ke konci poločasu, kdy soupeři dorazil chybějící hráč. Hned nato se protivníkům povedlo několikrát zahrozit, ale Michal vše s přehledem zlikvidoval. Vyznamenal se především při samostatném protihráčově úniku. Naštěstí pro nás poločas brzy skončil a my jsme měli možnost nabrat síly a dohodnout další taktiku. Ve druhé půli jsme se snažili o zodpovědnou obranu podpořenou rychlými brejky. Soupeř sice měl opticky navrch, ale obrana celého týmu většinou fungovala na výbornou a když už něco přes ní prošlo, Michal se o to spolehlivě postaral. Po několika minutách se nám začalo dařit podnikat již zmíněné brejky. Při jednom z nich vyslal Jakub po levé straně hřiště Oldu, vzorně roztáhnul hru a umožnil mu tak prostřelení brankáře. Bylo to 4:0 a zápas byl v podstatě rozhodnutý. To navíc podpořil svým gólem Jakub, kterému opět v brejku nahrával Filip. Soupeř hrozil i nadále, ale nebezpečí již nebylo tak veliké. Po jedné poměrně nevinné akci sice soupeřův útočník přeloboval Michala a snížil tak, ale hned nato v rychlém protiútoku vyslal Jakub kolmou přihrávkou Filipa, který opět nedal brankáři šanci. Po kvalitním taktickém výkonu jsme nakonec soupeře porazili 6:1 a ukončili tak sezónu se vztyčenou hlavou.

10. kolo  Vydřené vítězství

1. FC KAMARÁDI -1. FC MALVAZINKY 2:1 (0:0)

Skoro nám soupeře bylo líto, potřeboval se zachránit, dlouho vedl a konec ztratil vítězství až na závěr. Prostě jsme je přetlačili. Takhle vyřízený jako po tomhle zápase, jsme ještě nebyli. Ještě dlouho jsme po skončení leželi na zemi a vydýchávali.

Jak to viděl Roman:
Čtvrtek 7.6.2007 19:30 Angelovova, 1.FC KAMARÁDI – 1.FC Malvazinky 2 : 1 (0 : 0), Branky: vlastní gól brankáře (Počta), Petrák (Janeba), Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Oldřich Janeba (O, Z), Jakub Sedláček (O, Z), Libor Petrák (O, Z, Ú), Milan Akrman (O, Ú, Z)
Taktické rozestavení: 2 – 2 – 1, 3 – 1 – 1
Přestože je soupeř outsiderem skupiny, nebylo pro nás toto utkání příliš jednoduché. Petr Světlík podruhé za sebou absentoval z důvodu relaxace v zahraničí a Filip Malý nemohl díky onemocnění taktéž nastoupit. Opět jsme museli hrát bez střídání. Protivník sice začal zápas o jednoho hráče ochuzen, ale během prvních pěti minut další dva dorazili, takže na tom byli nakonec o něco lépe. Škoda, že jsme krátké přesilovky nedokázali využít. Pokoušeli jsme se o kombinační hru, občas se dařilo, občas trochu méně. Protihráči byli nebezpeční především při rychlých protiútocích, ale těch nakonec příliš nerealizovali. Ty postupné naše obrana často zachytávala a likvidovala. Poločas nakonec skončil bez branek. V tom druhém jsme chtěli udržet čisté konto, což se nám ale nepodařilo. Po několika minutách se individuálně prosadil asi nejlepší hráč soupeře. Prošel obranou a i když si Michal na míč sáhnul, nedokázal ho vytlačit mimo tyče. 0:1. Vrhli jsme se do útoku, bohužel se nám nedařilo přesně zakončovat. Navíc protivník zahrozil z několika protiútoků. Obdržený gól ale Michala evidentně vyburcoval a ten začal předvádět famózní zákroky. Čas se krátil a my se neustále snažili útočit. Naštěstí se nakonec povedlo branku vsítit a byla hodně kuriózní! Roman na útočné polovině vhazoval aut. Namířil sice přesně na Milana, ale míč šel o něco výše, než by bylo potřeba. Milana nakonec přeletěl, přeletěl i soupeře, odrazil se od země a když se tímto odrazem snažil přeskočit i brankaře, tak ten zazmatkoval, pokusil se ho vyrazit, ale přitom si ho srazil do vlastní brány! 1:1! To nás přeci jen nakoplo a vrhli jsme se na soupeře s vidinou možného zisku všech bodů. Nemuseli jsme dlouho čekat. Milan vybojoval míč na naší polovině, posunul ho na Oldu, ten vyslal pasem Libora po křídle do rychlého protiútoku. Jakub hru roztáhnul svým pohybem v levé části pole a tak obránce nemohl na Libora vystartovat. Ten se hnal tak rychle, až se téměř dostal ze střeleckého úhlu, ale zachoval chladnou hlavu a prostřelil brankáře! 2:1, povedlo se nám otočit zápas! Do konce chybělo jen několik minut. Vrhli jsme všechny síly do ubránění výsledku, který nám zaručoval jistotu záchrany v 7. lize. I když se protivník hnal do útoku, naší obranu s výborným Michalem v brance již nepřekonal. Utkání skončilo 2:1 v náš prospěch.

9. kolo Příšerný debakl, zapomeňme!

FC City Lhotka – 1.FC KAMARÁDI 6 : 0 (3 : 0)
Bez komentáře, raději si přečtěte Romana

Jak to viděl Romna
Čtvrtek 31.5.2007 19:30 Angelovova, FC City Lhotka – 1.FC KAMARÁDI 6 : 0 (3 : 0), Branky:
Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Oldřich Janeba (O, Z), Filip Malý (O, Z), Jakub Sedláček (Z, Ú), Libor Petrák (Z, Ú) Milan Akrman (Ú, Z)
Taktické rozestavení: 2 – 2 – 1
Přestože to podle výsledku příliš nevypadá, nebyla naše hra až takovou katastrofou. V mezihře jsme se soupeři po většinu zápasu vyrovnali, ale na rozdíl od něj jsme neproměnili své šance. Utkání možná mohlo dopadnout jinak, pokud bychom v úvodu proměnili brejk 2 na 1, ale nestalo se tak a na možná se v této hře nehraje. Zanedlouho po této šanci se prosadil individuálně jeden z protihráčů a v koncovce nedal Michalovi šanci. Poměrně rychle jsme pak inkasovali ještě 2x. Poločas tedy skončil 3:0 v náš neprospěch. Po celý poločas druhý jsme se pokoušeli tlačit do útoku, ale bohužel se nám stále nedařilo nějaký ten gól vstřelit. Naopak soupeř opět 3x skóroval, z toho 2x po fatálních nedorozuměních v naší obraně. Pravda, měl při několika brankách hodně štěstí, ale protivník po celou dobu šel cílevědomě za vítězstvím a asi zcela zaslouženě nás porazil. Příště nás čeká „existenční“ zápas, ve kterém už můžeme rozhodnout o zachování účasti v sedmé lize. Doufejme, že se nám povede lépe.
 

7. kolo Statečná remíza

1. FC KAMARÁDI - Slovan Amatéři 0:0

Nebyl jsem přítomen, ale podle postavení v tabulce a podle toho, že jsme neměli koho střídat, se jednalo o statečný a  v pravdě kamarádský výsledek.

Jak to viděl Roman:

Čtvrtek 17.5.2007 19:30 Angelovova, 1.FC KAMARÁDI – Slovan Amatéři 0 : 0 (0 : 0), Branky:
Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Petr Světlík (O, Z), Filip Malý (O, Z), Jakub Sedláček (Z, O, Ú), Milan Akrman (Ú, Z, O)
Taktické rozestavení: 2 – 2 – 1, 2 – 3 – 0, 3 – 2 – 0
Tentokrát jsme očekávali velmi náročné utkání. Díky pracovním záležitostem nemohl hrát Libor a Olda byl poměrně daleko od Prahy. Museli jsme tak celé utkání zvládnout bez střídání. Navíc proti soupeři, který hraje o postup! Snažili jsme se o zodpovědnou obrannou hru s podporou rychlých protiútoků. Tuto taktiku se dařilo dodržovat téměř celé utkání, a to i přesto, že Michal, Filip i Jakub měli ten den již jedno utkání v nohou. Všichni dávali do hry srdce a spoustu sil. Oproti některým minulým utkání se nám vcelku dařila rozehrávka. Rozehrání na krátko jsme využívali poměrně často i díky tomu, že jsme neustále mysleli na zadní vrátka a zhušťovali přitom střed hřiště. V prvním poločase byla k vidění vyrovnaná hra, což platí i pro brankové příležitosti. Zejména Filipova dělovka pálená volejem asi z 20 metrů si říkala o gól. Sice směřovala téměř doprostřed brány, ale soupeřův brankář sotva stihnul předvést reflexivní zákrok. Ve druhém poločase se obraz hry příliš nezměnil. Protivník se snažil o kombinační přechod do útoku, ale neustále se musel mít na pozoru před našimi nebezpečnými protiútoky. Ze spousty ataků se jim podařilo naší obranu vyšachovat asi jen 4x, ale pak vždy narazili na spolehlivého Michala, který opět několika bravurními zákroky dal jasně najevo, že si gól jen tak dát nenechá. A také že nenechal! Nakonec se nám podařilo výsledek uhájit a ukořistit tak velmi důležitý bod. Ten nám totiž s největší pravděpodobností dává jistotu na záchranu v sedmé lize!

 

6. kolo  Zbytečná prohra

1. FC KAMARÁDI - Kulva PVC 2:4

  Ukázalo se, že když není kompletní obrana, vyhrávat se nedá, jenže Petr měl jiné starosti a tak jsme to látali, jak se dalo, a ono se prostě nedalo. Na kdyby se nehraje, ale kdyby jsme vyhráli, mohli jsme ještě pomýšlet na třetí místo, takhle jsme si leda utřeli nudle a šli bydlet.

Jak to viděl Roman:

Neděle 6.5.2007 17:30 Angelovova, 1.FC KAMARÁDI – PVC Kulva 2 : 4 (1 : 2), Branky: Janeba, Janeba, Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Filip Malý (O, Z), Oldřich Janeba (O, Z), Jakub Sedláček (Z, Ú), Libor Petrák (Ú, Z),
Taktické rozestavení: 2 – 1 – 2, 2 – 2 – 1
  Utkání, které jsme měli teoreticky vyhrát. Bohužel se nemohli našeho klání zúčastnit Petr s Milanem. Museli jsme proto hrát po celý zápas bez střídání. Soupeř hrál velmi dobře ve středu hřiště, kde rychle přistupoval k míči, znesnadňoval naší rozehrávku. Poměrně rychle jsme inkasovali. Při rohovém kopu zůstal na rohu našeho trestného území neobsazen protihráč, který střelou na vzdálenou tyč překonal Michala. Pokoušeli jsme se dostat na protivníkovu polovinu hřiště, usadit se tam a nějakou střelou překvapit. Dlouho se to nedařilo, až se dostal k míči Olda a z dobrých 15 metrů překonal brankaře! Bylo vyrovnáno. Po celý zápas byl k vidění podobný obrázek. Naše nepřesnosti ve středu hřiště a soupeřovy rychlé kontry. Zpočátku druhého poločasu přišel rychlý protiútok, naše obrana byla vyšachována a Michal už na dva protihráče neměl šanci. Náš problém tkvěl ve ztrátách míče ve středu hrací plochy. Nedokázali jsme se tam prosadit a do nebezpečné blízkosti protivníkovy brány jsme se tak dostávali velmi sporadicky. Mohla překvapit snad jen střela z větší vzdálenosti. Ale ani k té jsme se příliš nedostávali. Až konečně opět Olda napřáhnul nedaleko půlící čáry a vymetl šibenici! Na naše kopačky jakoby se dostal svěží vítr. Soupeře jsme najednou zatlačili do obrany a ten jen velmi těžko odolával. Pak ale přišla úplně stejná chyba, jako při prvním gólu. Nepokrytý hráč na rohu našeho vápna neměl se vsítěním branky příliš problémů. Po euforii přišla studená sprcha. Do konce zápasu jsme se už nevzpamatovali, příčinou byly i pomalu docházející síly. Pokoušeli jsme se tlačit k brance, ale v samotném závěru, při totálním otevření naší hry, přišla ztráta míče ve středu hřiště, rychlý protiútok a konečný výsledek 2:4. Teprve čas ukáže, zda byla ztráta bodů s tímto soupeřem klíčová. Faktem zůstává, že jsme o body z již třetího utkání zcela zbytečně. Nyní nás čekají možná nejobtížnější soupeři, tak můžeme jen překvapit. Uvidíme, zda se nám podaří nějaké body ukořistit.
 

5. kolo - Remíza se rovná vítězství
Tajfun – 1.FC KAMARÁDI 1:1

    Podle mého soudu nejtěžší soupeř, perfektně sehraní, nenechali si nás dát pořádně balón, hodně stříleli a věděli o sobě poslepu.
  Bylo znát, že tak daleko ještě nejsme a tak jsme za bod šťastní, jak kdybychom vyhráli o dvě branky. Faktem sice je, že jediný gól jsme dostali vlastní, střela se otřela o Petrovy trenýrky, ale protože měl zrovna stání, tak to vzalo strašnou faleš a zaplulo do branky, jinak by to Myšák měl.
  My jsme měli dvě šance a z jedné z nich padl gól. Libor hodil prudký aut a Filip, jak je jeho zvykem, strčil nos kam neměl a dal krásný gól.
  Záchrana na nás snad mává bílým šátkem… jenom, aby to nebyl posmrkaný kapesník.

Jak to viděl Roman:

Neděle 29.4.2007 16:15 Angelovova, 1.FC KAMARÁDI – AC Tajfun 1 : 1 (0 : 1), Branky: Malý (Petrák),
Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Petr Světlík (O), Filip Malý (O, Z), Oldřich Janeba (Z, Ú), Libor Petrák (Ú, Z), Milan Akrman (Z, Ú, O), Jakub Sedláček (Z, Ú), Taktické rozestavení: 2 – 1 – 2, 2 – 2 – 1
  Očekávali jsme velmi náročný zápas, jelikož si AC Tajfun, stejně jako my, dokázal poradit s našimi posledními dvěma soupeři. Začali jsme poněkud vlažně a tak trochu čekali, s čím protivník přijde. Překvapil nás především aktivním přístupem, rychlým napadáním a rychlým přechodem do protiútoku. Většinou jsme nebezpečné situace likvidovali včas a když už se to nepodařilo, vládnul v blízkosti naší brány spolehlivý Michal. Jednu situaci se nám ale pohlídat nepovedlo. Při rychlém protiútoku musel Petr zasahovat hned proti dvěma soupeřovým hráčům, přišel centr do vápna a tečovaný míč do Michalova protipohybu směřoval nezadržitelně do branky. Prohrávali jsme 0:1. Snažili jsme se protivníka přitlačit a vyrovnat tak stav utkání, ale bohužel se nedařilo déle udržet míč ve středu hřiště. Soupeř přistupoval příliš rychle a v podstatě znemožňoval plynulou rozehrávku. Navíc začal mít Michal problémy s kolenními vazy. Nemohl vykopávat a tak si rozehrávky od branky vzali na zodpovědnost obránci. Nakopávané balóny nám ale příliš nesedly a naší hře také moc nepřidalo. Jiná možnost ale asi nebyla. I tak se nám málem podařilo vyrovnat. Právě po jednom z takovýchto odkopů od brány směřoval míč až do soupeřova vápna, kde Milan velmi šikovně hlavou míč tečoval. Bohužel předvedl brankář velmi šťastný zákrok. Naše snaha o vyrovnání pokračovala i v poločase druhém, ale neustále jsme byli ohrožováni rychlými protiútoky. Několik velmi nebezpečných situací skvěle vyřešil Michal. Postupem času se stávala naše snaha poněkud křečovitou, ale soupeři začaly trochu docházet síly. Při jednom z našich útoků jsme se dostali k autovému vhazování poměrně hluboko v soupeřově poli. Míče se chopil Libor a vyslal prudký míč přímo na branku, kde se nejlépe se zorientoval Filip a míč tečoval tak výborně, že na něj nedosáhl ani brankář a skončil v síti! Bylo srovnáno! Protihráči se vrhali do útoků s ještě větší vervou, cítili naději na úspěch. Ale když už překonali obranu, byl tam opět skvěle chytající Michal. Byl to především jeho zápas. Další gól ve své síti již nepřipustil. Remizovali jsme 1:1 a můžeme říct, že jsme svou bojovností a zarputilostí obrali soupeře o bod. Je možné, že se nám ještě bude hodit.
    

4.kolo - Myšák se překonává
1.FC KAMARÁDI – Šotgani 2:0

Velmi podobný zápas. Soupeř měl šance, ale my jsme dávali góly. Michal Matuška předvádí skutečně parádní výkony a dá se říct, že ve svých dvaasedmdesáti letech je na vrcholu svých brankářských možností. Chválila ho na setkání důchodců i stará Pláničková.
  Pouze jako perličku chci zmínit fajnového rozhodčího, takového strejce v kšiltovce, který nám pochválil název a dodal, jak je to sympatické jmenovat se kamarádi, zatímco v předešlém týmu, „kde hrál ten s křivou hubou, co má fotra prezidentem a kdyby neměl, tak šéfuje leda mateřskou školku, ne gymnázium, se jmenovali Killer Powers.“ A korunoval to ještě nějakým příslovím, že jablko nepadne daleko od stromu a jaký pán, takový kmán, nebo něco takového, ale já už musel jít čůrat, čili závěr těch přísloví neznám.

Jak to viděl Roman:

Neděle 22.4.2007 16:15 Angelovova, Šotgani – 1.FC KAMARÁDI 0 : 2 (0 : 1), Branky: Akrman, Petrák (Sedláček),
Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Petr Světlík (O, Z), Filip Malý (O, Z), Oldřich Janeba (Z), Libor Petrák (Z, Ú), Milan Akrman (Z, Ú), Jakub Sedláček (Z, Ú), Taktické rozestavení: 2 – 2 – 1, 2 – 1 – 2
  Úplně první zápas v sezóně, kdy jsme hráli v plném počtu. Zpočátku se zdálo, že bychom mohli vyhrát kontumačně. Protivníci se scházeli téměř jako pověstní švábi na pivo. Utkání nakonec začalo s asi 15-ti minutovým zpožděním. Pokusili jsme se navázat na výkon z minulého utkání, ale soupeř k nám rychle přistupoval a tím nám znemožňoval účinnější kombinaci. I přesto bylo k vidění několik krásných akcí. Při jedné z nich zpracoval Milan na levém křídle balón, nádherně obehrál obránce a přesnou střelou převážil skóre na naší stranu – 1:0. V dalším průběhu jsme se pokoušeli o zodpovědnou obranu s kombinačním přechodem do protiútoku. Soupeř ale také kousal. Snažil se prosadit individuálně, i kombinací, ale značná část akcí byla zastavena obranou ještě v dostatečné vzdálenosti od branky. Přesto se několikrát dostal k zakončení, Michal dokonce bravurně zlikvidoval jeden samostatný únik. Skóre se ale do poločasu již nezměnilo. Po několika minutách odpočinku jsme se znovu vrhnuli do boje. Bohužel nám postupem času opět docházely síly a naše hra se občas měnila v nakopávání balónů. Naštěstí přišel druhý úder! Stejně jako v minulém zápase zpracoval Jakub na pravém křídle míč, pokusil se obelstít protihráče a přesnou přihrávkou našel Lubora. Ten pak přesnou střelou zvýšil gólový rozdíl a vnesl tak trochu více klidu na naše kopačky. Do konce utkání jsme pak hráli se zajištěnou obranou. Se spoustou obětavosti, s vypětím všech sil i skvělými Michalovými zákroky se nám podařilo čisté konto udržet. Soupeř otevřel obranu a my tak měli několik šancí gólový rozdíl zvýšit. Bohužel se nám to nepovedlo. I přesto je výsledek 2:0 výborný. Naše hra byla vcelku kvalitní, neustále jsme se pokoušeli o kombinaci, ukázali jsme důraz i bojovnost se spoustou obětavosti. Navíc nám dává šanci uhrát v této sezóně slušné konečné umístění.
 

3.kolo - První vítězství v sedmé lize
1.FC KAMARÁDI – Letňany BD 3:0

  Nastoupili jsme ve stejné sestavě jako v minulém zápase, ale už jsme se trošku našli. Zase jsme vedli 1:0 a dlouho, ale letňanští nás tlačili hlava nehlava (no možná jenom občas nějaká hlava a většinou noha…), ale v podstatě jsme bránili.
  O půlce jsme si řekli, že rozhodně nesmíme dopustit chyby z minulého zápasu a že nezaspíme. Zaspali jsme. Letňany byli ještě nebezpečnější. Postavili dva šikovné hráče dopředu a všechno na ně nakopávali. I přes naší slušnou obranu, i když chyběl Petr Světlík, protože před vyžehlenými kamarády dal přednost vypelichanému klokanovi z Dolíčku, jsme odolávali. Zřejmě nemusím psát, jaký na tom měl lví podíl Myšák.
  A pak jsme dali druhý gól a letňanští to v podstatě zabalili, takže krátce před koncem dostali ještě třetí.
  Světýlko v tunelu skutečně zablikalo. A bylo ještě líp…

Jak to viděl Roman:

Neděle 13.5.2007 16:15 Angelovova, Branky: Malý (Sedláček), Petrák, Malý (Petrák), Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Petr Světlík (O), Filip Malý (O, Z), Oldřich Janeba (O, Z), Libor Petrák (Z, Ú), Jakub Sedláček (Z, Ú), Taktické rozestavení: 2 – 1 – 2; 2 – 2 – 1, 2 – 3 – 0
  Opět z naší strany přišlo velmi dobře sehrané utkání. Protivník byl vcelku kvalitní, a přestože byly před zápasem jisté náznaky, že by mohli být trochu agresivnější, po celý mač se chovali naprosto férově. Chtěli hrát fotbal a to nám, zdá se, vyhovovalo. Začátek první půle byl ve znamení nepřesností ve středu pole. Přestože měl soupeř několik rohů a autových vhazování v nebezpečné blízkosti, příliš naší branku, a to i díky spolehlivé obraně všech hráčů, neohrožovali. Naše útoky byly o mnoho nebezpečnější. Navíc při rychle zahrávaném autovém vhazování našel Jakub Filipovu hlavu a ten naklonil misku vah na naší stranu. 1 : 0! Oproti minulým utkáním jsme se pokoušeli více kombinovat. Dařilo se také v soubojích jeden na jednoho. I přes několik dalších šancí, se nám již do poločasu nepovedlo druhý gól vsítit. O přestávce jsme se zdravě hecovali, byli jsme odhodlaní ve své hře pokračovat. To se nám také občas dařilo. Soupeř byl v útoku o něco aktivnější, pomalu začínal otevírat hru. Díky tomu jsme se častěji dostávali do rychlých protiútoků. Naše obrana pracovala vcelku spolehlivě, Michal mnoho ožehavých situací řešit nemusel. Navíc přišla druhá gólová akce. Libor si vybojoval míč na půlící čáře, postoupil s ním několik metrů a pak přišla obrovská přízemní bomba! Vzhledem k tomu, že byla skvěle umístěná k levé tyči, byl to jasný gól. 2 : 0! Soupeř se ale nevzdal a neustále kousal. Snažil se vsítit kontaktní branku. Avšak naše obrana, až na jednu výjimku, kdy Michal excelentně zlikvidoval stoprocentní šanci dvěma protihráčům, pracovala spolehlivě. Všichni bránili velmi zodpovědně s velkou mírou obětavosti, což dokázal například Olda při jednom rychlém protiútoku svým asi 30 metrovým sprintem za unikajícím protihráčem. Několik minutek před koncem přišla naše další útočná akce, z níž jsme vytěžili roh. Postavil se k němu Libor, prudkou přízemní přihrávkou napříč trestným územím našel Filipa a ten nádherným volejem poslal míč angličanem do branky. Za stavu 3 : 0 nebylo co řešit. Několik posledních minut už nebylo příliš náročných a my tak dosáhli nejen svého dalšího vítězství, ale i další nuly v kolonce obdržených gólů.
 

2.kolo - Výprask jako hrom
LSD Praha – 1.FC KAMARÁDI 5:1

Na tenhle zápas asi nebudeme rádi vzpomínat, i když, jak řekl Roman Počta, už bylo vidět světýlko na konci tunelu, já jsem měl asi slabou baterku, protože to světýlko při výsledku 1:5 jsem tam neviděl.
  Pozitivní byl příchod dvou nových hráčů, za odchodivší přišel Libor Petrák a Jakub Sedláček. Oba dva zapadli do mančaftu lidsky i herně. Libor dal vzpomenout na zlaté časy z minulé sezóny, kdy KAMARÁDY táhl Jarda Matoušek. Umí podržet balón, říct si o něj, rozdat jej, vystřelit, zkrátka hráč, na kterého jsme čekali.
  K průběhu zápasu jen tolik: Vedli jsme 1:0 mou zásluhou, kdy jsem dal gól, po odražené střele, tuším, že Libora, ale bohužel nikdo jiný už gól nepřidal.
  O přestávce jsme se domluvili, kde děláme chyby a že ten nepříznivý stav z první půle 1:2 otočíme, ale nakonec jsme ostudně dostali ještě tři góly, v podstatě přes kopírák.
Vždycky standartka, náběh z druhé vlny, nikým nehlídaný hráč – bum a gól.
  Ale jak řekl Roman, to světýlko tam bylo, a čas mu dal za pravdu.

Jak to viděl Roman:

Pondělí 9.4.2007 16:15 Angelovova, Branky: Janeba, Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Petr Světlík (O, Z), Filip Malý (Z, O), Oldřich Janeba (Z), xxx (Z, O), Libor Petrák (Ú, Z),

Taktické rozestavení: 2 – 2 – 1
  V našem druhém utkání jsme měli možnost vyzkoušet hned 2 nové hráče. Vzhledem k tomu, že Honza Helásek a Jarda Matoušek s účastí v týmu skončili, byla účast nových hráčů rozhodně vítaná. Hned zpočátku utkání jsme protivníka zatlačili do obrany. Dařilo se nám ve středu hřiště a z jednoho ze závarů jsme vsítili vedoucí gól. Nová posila Libor vystřelil na bránu, k odraženému míči se dostal nepokrytý Olda a ten vsítil svůj první gól za 1. FC KAMARÁDI. Soupeř bohužel začal být ve středu hřiště aktivnější, na důležitých postech měl techničtější hráče. Po individuální akci jednoho z nich, kdy obešel naše dva hráče, pak s přehledem vyrovnal. Chvíli nato přišla střela z dálky, kterou Michal vůbec neviděl a vzhledem k tomu, že byla velmi dobře umístěná, prohrávali jsme 2:1. Po zbytek poločasu se i nadále hrála vyrovnaná partie se šancemi na obou stranách. Další góly ale do hvizdu rozhodčího nepadly. V začátku druhého poločasu jsme se opět pokusili soupeře zatlačit do obrany a vytěžit tak z nějaké situace vyrovnání. Protivník začal hrát na rychlé brejky. Po našem útoku, kdy jsme soupeře přečíslili 3 na 1, ale nic této situace nevytěžili, přišel rychlý protiútok. Střelec z druhé vlny pak zvýšil na 3:1. Naděje na vstřelení 2 gólů ještě žila, ale bohužel to netrvalo příliš dlouho. Po rohovém kopu propálil Michala opět hráč z druhé vlny. Do konce utkání jsme soupeře už příliš nezlobili, hra už působila rezignovaně. I proto jsme inkasovali ještě jednou. Výsledek 5:1 vypadá hrozivě, ale faktem zůstává, že předvedená hra nebyla zase až tak špatná. Po většinu utkání jsme hráli vcelku vyrovnanou partii, pouze trochu smůly a více klidu v koncovce nás připravilo o lepší výsledek. Doufejme, že se toto zlepšení projeví již v následujícím zápase.
 

1. kolo - Poprvé bez Jardy Matouška, naposledy s Honzou Heláskem
1.4. Kamarádi – Pražská hovada 2:4

Takhle by se dal stručně pojmenovat tento zápas, který jsme ostudně prohráli, přestože hrál soupeř o jednoho člověka v poli méně po celý zápas a my měli jednoho na střídání.
  S ohledem na to, co nás čeká, až budeme hrát proti soupeři, který je kvalitnější a má několik lidí na střídání, nejsou zrovna nejrůžovější vyhlídky.
  Neúčast J. Matouška je pochopitelně znát a patrně není nikoho, kdo by očekával opak. Zdálo se, že trochu pospal v bráně i Myšák, kterému se nejspíš honilo v hlavě, jak k tomu přijde, že bude prát dres po zápase nejenom sobě, ale i Helasovi.
Jendovi se velice dařilo a nejspíš byl i na měkko, že je to jeho poslední zápas. Rozhodl se totiž po zbytek života uzavřít v Indickém buddhistickém klášteře a věnovat se meditacím, jestli lze zhubnout více kilo jednorázově a zůstat přitom slušným člověkem.
  Jarda Matoušek i Jenda Helásek si nechali pro případ návratu pootevřená zadní dvířka, ale jsou tak malá, že by jimi patrně neproklouzla ani myš. Budeme se muset naučit žít bez nich, bez Jardových parádiček i Jendových srandiček. Obojího bude velmi poskrovnu.

Jak to viděl Roman:

Neděle 1.4.2007 16:15 Angelovova, Branky: Malý (Helásek), Světlík (Helásek), Sestava: Michal Matuška (B), Roman Počta (O), Petr Světlík (O, Z), Milan Akrman (Z, Ú), Jan Helásek (Z, Ú), Oldřich Janeba (Z, Ú), Filip Malý (Z, Ú)
Taktické rozestavení: 2 – 2 – 1, 2 – 1 – 2
  Úvodní utkání začalo vcelku nadějně. Soupeř se nesešel v plném počtu a tak jsme po celý zápas měli možnost hrát přesilovku. Většinu prvního poločasu byl míč na našich kopačkách, ale vzhledem k tomu, že jsme ho nedokázali pořádně zpracovat a podržet, byla naše kombinace značně narušená. Soupeř hrozil především z rychlých brejků. I přesto jsme vstřelili první gól my. Po autovém vhazování skóroval hlavou Filip. Radost jsme ale neměli příliš dlouho. Soupeř se štěstím proměnil jeden z rychlých protiútoků. Do druhého poločasu jsme vstupovali s odhodláním dotáhnout zápas do vítězného konce. Ale místo gólu vstřeleného přišel jeden obdržený. Z rohového kopu se nastřelený míč na branku odrazil od několika hráčů, aby nakonec skončil v naší bráně. Až na výjimky jsme si nebyli schopni přesně přihrát a dávali tak soupeři více jistoty. Přesto jsme ještě jednou udeřili. Honza nasměroval své autové vhazování přímo na Petrovu hlavu a míč skončil v soupeřově síti. Zdálo se, že v samotném závěru můžeme strhnout vedení na svou stranu. Ale pak přišel opět soupeřův roh, odražený míč se dostal na protivníkovy kopačky, a špatně pokrytý protihráč na hranici vápna už neměl příliš problémů se skórováním. V samotném závěru při zoufalé snaze o vyrovnání udeřil soupeř z rychlého brejku, což definitivně rozhodlo o naší prohře 2:4. Zdá se, že se projevila naše nerozehranost i nesehranost, kterou bojovnost nenahradila. Navíc se vymstily trestuhodně neproměněné šance. Snad se to na nás příliš neprojeví a v dalším zápase svou bojovnost přetavíme v nějaké body.
 

F O T O G A R I E

Stránky ve výstavbě

H R Á Č I

Oldřich JANEBA, 1976, dres č. 10 - vzhledem k tomu, že je nejistým zakladatelem oddílu, setrvává i přes nestabilní výkony, které střídají horší s těmi ještě horšími, v týmu. Má nebezpečné obě nohy, zvlášť když je blízko vlastní brány. Na zádech má číslo 10, čímž klame soupeře, protože většina z nich předpokládá, že toto číslo nosí šuter a hráče si hledí, čímž mohou útočit ostatní hráči.

Michal MATUŠKA, 1968, dres č. 1 - brankář pohledět. Dokáže i na tvrdém betonovém podkladu skákat za balónem robinzonády a následně dělat sudy, mnohdy až k postraní čáře. Při jednom zápase v Karlíně, takhle "přesudoval" tři hřiště na délku, škoda, že jsme za tu dobu dostali čtyři branky do prázdné branky. Vydělává poctivě rukama, takže je má někdy z práce vytahané až na zem a šlape si na ně. Nic mu to to však neubírá na jeho slovutných výkonech. Chytá i I. futsalovou ligu.

Petr SVĚTLÍK, 1974, dres č. 8 -  je živoucím důkazem vítězství ducha nad hmotou. Ve svých téměř třiceti letech začal poctivě trénovat a udělal tak neskutečný fotbalový pokrok, že jej jezdí sledovat i akademici z Michigenské antropologické univerzity a tvrdí, že tohle naposledy zaznamenali u afrických křováků z kmene Lobos kopális.

Milan ACKRMAN, 1976, dres č. 24 - poctivý dříč, který mnohdy v zápase není moc vidět, dokud se člověk nepodívá do zápisu z utkání a sezná, že vsítil za zápas čtyři branky. Ceníme si na něm toho, že zůstal obyčejným  klukem, i když odkoupil od státu většinu dvorních prostor hradu Karštejn.

Filip MALÝ, 1977, dres č. 25 - je to tichý, melancholický mládenec, s bleskovou patičkou, kterou mnohdy kromě míče trefí i soupeře, po jednom  patičkovém souboji trefil vlastního brankáře do obličeje a ještě se mu to nesrovnalo.

Jakub SEDLÁČEK, 1977, dres č. 9 - věčně usměvavý a dobře naložený kamarád, přišel poměrně nedávno, takže jsme jeho klady a zápory ještě dostatečně neprostudovali, ale zdá se, že je mu míč dobrým přítelem na cesty i do domácnosti.

Roman POČTA, 1973, dres č. 4 - společně s Petrem tvoří v naší obraně pověstný Prešovský beton". Je záhadou, popírající všechny přírodní zákony, že přes svou střední postavu, dokáže při hlavičkových soubojích přeskákat o dvě hlavy vyšší obránce. Myšák navrhl nechat to prošetřit, jestli by to nezfilmovali Akta X a nekápla z toho nějaká kačka, ale nikoho z Film Track New Yorku neznáme, tak raději držíme hubu.

Libor PETRÁK, 1980, dres č. 2 - už svou postavou vzbuzuje zasloužený respekt. Před prvním zápasem se tvářil tak hustě, jakoby chtěl nakopat nejenom protihráčům, ale i spoluhráčům. Naštěstí se to nepotvrdilo. Hraje sice tvrdě, ale férově.   

VZPOMÍNÁME...

Jan HELÁSEK, 1975, dres č. 9 -  odehrál za kamarády jen pár zápasů, ale patřil mezi otce zakladatele.

Jaroslav MATOUŠEK, 1965, dres č. 7 - přišel, viděl, zvítězil...a zase odešel. Tak by se dalo parafrázovat toto slavné přísloví. V podstatě oddílu vybojoval postup do sedmé ligy, ale patrně se v hanspaulské lize nenašel, tak se vrátil mezi své kamarády na Jižní Město.

H I S T O R I E

Nápad udělat tým hanspaulské ligy vznikl v hlavách dvou spolužáků základní školy Oldy Janeby a Jendy Heláska na jaře roku 2000. Tým pojmenovali Sporting Praha a přihlásili se do letního poháru v Karlíně. Dresy měly původně bílé a černou barvou bylo na záda načmáráno číslo, až během podzimní sezóny se tým oblékl do černých dresů s bílým lemem, ve kterých dodnes hraje futsalový tým Sporting 2000.
  Na podzim roku 2000 přišel do týmu Milan Ackrman, na jaře následujícího roku Petr Světlík. To už byl zárodek pozdější sestavy 1.FC Kamarádi.
  Hanspaulská liga jim byla zakrátko málo a tak se tým přesídlil do Vršovic na Žyla Cup a přejmenoval se na Sporting 2000. Tady se zakrátko přidali Filip Malý a Michal Matuška. Jednu sezónu hráli obě soutěže naráz, později hanspaulku pustili.
  Dá se říct, že za deset sezón v této soutěží neopustili osmou ligu a nejlepší umístění bylo dvakrát šesté. V jeden moment dosáhli série třinácti porážek za sebou. To mluví za vše.
  Ve futsalové lize nastoupili rovnou do třetí soutěže za jeden vyřazený tým a dokázali jí dokonce jednu sezónu udržet. Poté však následoval pád do čtvrté ligy, ve které se plahočí dodnes.
  V té době už tam nebyl ani Olda, ani Jedna ani Milan. Petr, Filip a Michal ještě hráli, ale také nebyli spokojeni, takže se s „odpadlíky“ nakonec v létě 2006 dohodli, že společně založí nový tým 1. FC Kamarádi a vrátí se zpátky dobývat hanspaulské hřiště. Přišel ještě Jarda Matoušek a Roman Počta.
  V této vyšperkované sestavě postoupili z prvního místa a s jedinou porážkou na kontě z osmé ligy do sedmé, kde se nacházejí v současnosti.

(květen 2007)